Když jsme nasedali na vlak bylo ještě trochu mrazivo. Ale v Zašové, kde jsme vystupovali už nás vítalo sluníčko. Trochu jsme váhali kudy se z nádraží vydat, ale dali jsme na znalce krajiny Franty Pospíšila a záhy jsme narazili na modrou značku, která nás vedla dost strmou cestou přes malebnou vesnici Veselá s hezky upravenými domy, zahradami i krásnými dřevěnicemi. Trochu jsme si odpočinuli u Veselského vleku a lesem opět stoupali až ke kapličce na kraji ¨Velké Lhoty. Zdolali jsme poměrně prudké klesání až k místní restauraci, kde se zrovna pořádaly vepřové hody. Někteří jsme stihli dát si pivo a Jarda Kovářů koupit za skvělou cenu dvě jitrnice. A to už se blížila přehrada. Neměli jsme ale čas pokochat se jejím okolí a někteří vzpomenout na stanování v mladých letech, protože nás Liduška u půjčovny loděk hnala po červené opět do velkého kopce. To už sluníčko pěkně připalovalo, takže bundy a mikiny šly dolů. Příjemné bylo krátké posezení pod břízkami na kraji tentokrát Malé Lhoty. Ke krátkému posezení nás zvala hospoda Na Ranči. To už bylo vidět Valašské Meziříčí. Tak opět dolů. V části Štěpánov jsme neturisticky sedli na autobus a nechali se dovézt na nádraží. K velkému zklamání tam nebyla otevřena restaurace, takže přišla vhod zmrzlina. Veselí a sranda ve vlaku svědčila o tom, že výlet i když náročný se velmi vydařil. Vlaky neměly zpoždění, takže jsme dobře dojeli domů. A kolik, že nás bylo: 21.