Po poměrně vytrvalých deštích a studeném počasí se v sobotu usmálo sluníčko a pranic nás nešetřilo. Tentokrát jsme jeli vlakem jenom do Hulína a odtud pěšky po málo frekventované silnici podjezdem pod dálnicí do Chrášťan a dále po polňačce směrem na Kurovice. V tom vedru nám přišla vhod krátká svačinová zastávka pod krásnou lípou. V Kurovicích zrovna začínaly historické dny a tak jsme se podívali na krásný průvod plný historický praporů, zbraní, vojáků i hezkých markytánek. Někteří jsme ochutnali výborné koláčky. Po krátké ukázce historického šermu a salvě z mušket jsme pokračovali do cíle naší cesty: Kurovického lomu. Od hřbitova jsme zase polní cestou vystoupali na zalesněný kopec Křemenáč, kde se tato přírodní památka nachází. Podél plotu jsme přišli k hlavní bráně, kde nás čekalo nepříjemné překvapení ve formě osmdesátikorunového vstupného. Zájemci si tuto zajímavou přírodní lokalitu s vodní plochou prohlédli a seznámili se s historii kamenolomu i úzkokolejné železnice. Nu a to už nás panelovka zavedla opět pod dálnici a do Tlumačova. Posezení v příjemné zahrádce restaurace nám přišla velmi vhod i když z počátku byl problém sehnat tam volné místo. Zpáteční cesta vlakem z Tlumačova byla bez problémů a tak se nás všech devatenáct v pohodě dostalo domů.