Romantickou krajinu Českého středohoří obdivovalo 44 účastníků turistického zájezdu po celé čtyři dny. Velkým lákadlem prvního dne našeho putování byla hora Říp (456 m) s románskou rotundou na vrcholu. Ti zdatnější a rychlejší turisté zastihli v rotundě závěr mše pravoslavné církve a mohli si vyfotit její hodnostáře ve svátečním zlatavém rouchu. Všichni společně jsme však byli okouzleni krásnými výhledy z vrcholových vyhlídek Řípu – Mělnické, Pražské a Roudnické na České středohoří či hluboké lesy Kokořínska. Díky státnímu svátku byl vrchol čedičové hory obsypán turisty, proto i zakoupené občerstvení bylo odměnou za trpělivost v dlouhých frontách. Po návratu k autobusu jsme pokračovali do Velemína – Opárno, kde jsme v Penzionu Oráč „rozvinuli svoji hlavní základnu“. Po společné večeři nám naše obětavá vedoucí zájezdu Liduška znovu osvěžila program na další dny turistických výšlapů a po dobrých radách domorodců (vedoucí penzionu), došlo k malým „kosmetickým“ úpravám tras. Dobré rady se týkaly nástupů na trasy, což se ukázalo jako velmi užitečné. Nemusím připomínat, že nechodíme na těchto turistických výšlapech všichni pohromadě. Výkonnost a různé zdravotní
indispozice nás rozdělují do několika podskupinek, proto nelze popsat přesně, co všechno jsme zdolali a viděli. Každý si odnáší své zážitky a pocity uspokojení ze zdolání vrcholů. Ale královnu Českého středohoří Milešovku (837 m), nepřehlédnutelný Lovoš (570 m), Oparenské údolí, Boreč, zříceniny hradů, stezku podél Labe, Lovosice, absolvovala většina turistů.
Úspěšnost zájezdu bývá závislá i na počasí. A to nám i tentokrát přálo. A k dobré pohodě a pěkným zážitkům přispěl i poslední páteční večer, kdy jsme si mohli s oblíbeným pěveckým duem „ Jarmila a Karel“ zazpívat, a to nejen sobě, ale i našim hokejistům na MS.
Sobotní návrat vedl přes Terezín a Litoměřice, kde byly naplánovány individuální prohlídky obou měst. V Litoměřicích jsme trošku zmokli, ale to nám nevzalo nic z dobré nálady a spokojenosti z výletu. Za všechny účastníky zájezdu vyjadřuji ještě jednou velké poděkování za organizaci a obětavost paní Lidušce Burešové. A už se těšíme na další společné výšlapy.