Chřiby 17. dubna 2021.

Bylo nás pět.

Původně se měla tato túra uskutečnit 3. dubna. Tehdy to však nebylo možné, protože byl zákaz překročit hranice okresu. Lidka  pomocí mailu změnila termín na nejbližší možnou dobu. A tak se nás v autobuse do Kostelan sešlo pět. Počasí mokré, zamračené, ale bez deště. U Ranče jsme sešli po červené, ale pod dědinou jsme přes Louky přešli na modrou a údolím Kudlovského potoka došli kolem devastovaných budov bývalého rekreačního zařízení do Kudlovské doliny. V přístřešku pod Budačinou nás pozdravil pár, který si tam opékal špekáčky. Pro nás už neměli. A odtud to je kousek na skalnatý kopec Budačina.  Pod Budačinou jsme se rozdělili. Lidka s Laďou šli přes Kulu zpátky do Kostelan, kde narazili na otevřené okénko v Ranči a neodolali kyselici. A do Kroměříže se vrátili autobusem. Zbývající tři mušketýři to vzali hezky po zelené přes Trávníček k Mrazíkovi, kde byla občerstvovací zastávka. Místy byla cesta silně rozbahněná, uhnout nebylo kam. Pak po žluté přes Žlutavu do Otrokovic. V přístavišti jsme se patřičně očistili, takže už nikdo nepoznal, že jsme před chvíli byli špinaví až za ušima. Na nádraží v Otrokovicích jsme prohlédli rozbité vagony ještě naložené auty: zbytky po nedávné srážce vlaků. V nádražní hale jsme zjistili, že nám jede za pět minut vlak do Kroměříže. Krásné načasování. V Kroměříži na nádraží jsme potkali Burešovi. Franta je a Laďu H. naložil do svého auta a v pohodě jeli domů. A já musel na Rejdiště pěšky, protože mi vlak jel až za hodinu. Až na to bláto moc hezký výlet. Nebylo horko a neprášilo se. Krásných 16 kilometrů.