Morkovské véšlap 27. dubna 2019

       Po krásných teplých dnech jsme v sobotu trochu s obavami čekali, zda se vyplní předpovědi meteorologů věštící zimu a déšť. Počasí bylo ale pro turistiku příjemné: trochu chladno, bezvětří, dobrá viditelnost. A tak  jsme  do Morkovic v pohodě dorazili autobusem i když zborovičáci už měli za sebou nějaký ten kilometr  ze Zborovic na Srnov. Frantu Mitka na městečko v Morkovicích přivezla Dáša a Jirka Němec si nějak spletl odjezd autobusu z Kroměříže tak přijel autem. Start byl tentokrát v hospodě  Kolárna, protože Sokolka, tradiční start a cíl této akce je v rekonstrukci. Zde jsme vyplnili přihlášky, rozhodli se pro některou z nabízených tratí ( 7 km, 12 km, 20 km a 50 km ), obdrželi popis trati nebo mapku a zaplatili startovné 20 Kč. Jiřka, Věrka a Jirka se rozhodli pro 20 km a tak vyrazili ve směru na Pornice. Nás zbývajících devět se vydalo na 12 ti kilometrovou trať kolem vysychajícího rybníčku Ovčáček, a po modré značce kolem starého kříže k studánce a kapličky ve Strašném. Tady nám dali razítko a my absolvovali první občerstvovací zastávku. Další část trasy byla označena oranžovými fábory a vedla mírným stoupání podél východních svahů Kleštěnce. Zanedlouho jsme se dostali na zpevněnou cestu opět s modrou značkou, a tož bylo kousek k hájovně Vinohradčík kde se cesta stáčela směrem na západ ke Strašné. Na začátku pohádkového lesa stála brána do pekla, za kterou trůnil sám Licifer rozdávající kouzelné hašlerky ( vzal jsem si dvě ). Na děti pak čekaly zajímavé atrakce a úkoly. Tady se trochu zdržela Lidka s Laďou a se svou vnučkou, pro kterou to bylo velmi poutavé. Na konci se s námi rozloučil  krásný hastrman se svými pomocníky.  Pak už kolem sližanské přehrady jsme došli ke kříži a nově založenou alejí vysázenou dětmi ze zdejší školy v rámci projektu Stromák se vrátili do cíle naší pouti hospody Kolárna. Organizátoři nám dali Pamětní list, perníkovou botu a poskytli razítka. U piva a kávy jsme konstatovali, že 32. ročník Morkovského véšlapu byl moc hezký. Pro zborovičány turistika ještě neskončila, protože přes Slížany a Svatou Anno se museli dostat domů. A jak naši dálkaři: Po silnici se dostali do Pornic a odtud po polňačce kole rybníků na Švábsko a do Lhoty u Pačlavic. Krásnou lesní procházkou přišli na statek Kozojedsko, kde se zaslouženě občerstvili. Potom kolem Opatovských rybníků ( před několika lety jsme si tam pochutnávali na výborně grilovaných rybách, které tam připravili Litenčičáci ), rozcestí Krahula. U Kleštěnce se napojili na trasu 12 km a rovněž úspěšně dorazili na Kolárnu.