Déšť, který se po dlouhé době spustil v noci před naším výletem nevěštil pro turistiku nic dobrého. Přesto se nás v sobotu ráno, když už přestalo pršet, sešlo na nádraží v Kroměříži osmnáct. Protože z Hulína jsme jeli přímým spojem až do Uherského Hradiště, cesta nám uběhla rychle. Část pokračoval vlakem do Popovic, které si zvolili jako své výchozí místo. My jsme prošli jsme náměstím a zastavili u bronzové makety starého Hradiště a opisu zakládací listiny města vydané Přemyslem Otakarem II. ( bronz slitina mědi a zinku v poměru 3:2 - poučila nás Jana Pospíšilova ). Ta se s námi záhy rozloučila a pokračovala svým programem. Kolem sportovišť jsme přišli na úpatí Černé hory, na které se nachází přírodní areál Park Rochus. Mírným stoupáním po hezky upravených cestičkách jsme došli k uzavřenému skanzenu, kde byla první občerstvovací zastávka, a dále pokračovali ke krásně zrenovované kapli sv. Rocha, který zachránil město před morovou nákazou. Nikdo by neřekl, že tento krásný areál sloužil ještě před několika roky jako vojenské cvičiště. Polní cestou jsme přišli k rozhledně Rovninka, kde jsme se k nám připojili naši kolegové putující z Popovic. Ani nízká oblačnost nám nebránila v krásných pohledech na Chřiby, Vizovické hory či Bílé Karpaty. Pepa Mitků napočítal 162 schodů. Po zelené jsme se vraceli obloukem zpět k Hradišti. Ještě jsme chvíli spočinuli u základů starých slovanských staveb pamatující 9. století. To už byl kousek na náměstí kde se odpojili kroměřížáci, spěchající na vlak ve 13:27. Větší část si ještě užila Uherského Hradiště. Počasí k nám bylo po celou přívětivé.