Vizovická vrchovina 15. března

Trasa: autobusem do Liptálu - Lůžka přes Zlín, po zelené Obora, Vartovna, rozc. Horka, Lány hřeben, Valašská Polanka, autobusem do Kroměříže opět přes Zlín.                                                                             10 km

          Po krásných slunečních dnech naši meteorologové předpovídali déšť a zimu. To ovšem neodradilo osm věrných turistů od výšlapu, tentokrát do Vizovických vrchů. Cesta autobusy byla v pohodě a než jsme se nadáli už tady bylo Lůžko - pár baráků patřících k Liptálu. Sice nepršelo, ale zato drobně sněžilo. Na stezku Jana Kobzáňa ( malíř, který vytvořil logo firmy Baťa ) jsme se dostali zkratkou lesem a přes louku k Švehlově hájovně. U rybníku v Oboře jsme se rozhodli vzhledem k bahnu pokračovat nikoliv značenou cestou, ale po asfaltce. S přibývající nadmořskou výškou, přibývalo i sněžení. A už tu byla Vartovna ( 651 m n.m. ) a rozhledna ( 38 m; 213 schodů ) na ní. Kolem dokola mlha a na rozhledně to bylo namrzlé a dost tam foukalo. Přístřešky pod rozhlednou přímo vybízely k zastavení a posilnění se. A pak už nás čekala taková příjemná hřebenovka a dost rozbahněné cesty. Na rozcestí Horka jsme zahnuli doleva na Valašskou Polanku. Protože bylo dost času, tak jsme u hezkého přístřešku Pod Homolou na chvíli  zastavili  k posilnění. Po projití ukazatele Lány hřeben jsme zabláceni vyšli z lesa. Naštěstí poslední úsek trasy vedl po louce, na které bylo možno očistit si alespoň boty. Při vyjití na hlavní silnici ve Valašské Polance nás čekala příjemná hospůdka Polanečka a výborné polévky. Čas rychle ubíhal a bylo třeba jít k Obecnímu úřadu na autobus do Zlína. Ve Zlíně ani v Kroměříži sice nesněžilo ani nepršelo, ale foukal nepříjemný studený vítr. Nám zoceleným valašským podnebím to ale nevadilo, tak že jsme se v Kroměříži loučili slovy " dneska to bylo opět fajn".