Trasa: autobusem rozcestí Divoky, odtud Divoky, Bunč, Brdo, Roštín a autobusem domů.
Trasa: autobusem rozcestí Chvalnov-Lisky, odtud Prusinovkou, Vlčák, Brdo, Roštína a autobusem domů.
Už v autobuse jme se rozdělili a část vysedla na rozcestí Divoky a odtud šli původně plánovanou trasou vzhůru na Bunč. Tento úsek byl velmi obtížný. Poměrně dlouhé, časově náročné a hlavně velmi rozbahněné stoupání. Od Bunče už to byla pohodovka. Proto ne všichni stihli polední hymnu. Méně zdatní zvolili pohodlnější trasu Prusinovkou na Vlčák a odtud po červené na Brdo. Hymnu jsme sice stihli, ale tentokrát to nebyli členové našeho odboru, kdo ve zpěvu hrál prim. A mezi pravidelnými účastníky tohoto výšlapu nesla otázka: " kde jsou zpěváci ze Zborovic? " Na Brdu se k nám ještě přidali Hrabalovi, Prachařovi a Anička Tesaříková. Tak nás nakonec bylo 23. Nakonec jsme si ale pěkně zazpívali několik krásných národních písní. Celou dobu nás provázela mlha mlha, ale nepršelo ani nefoukalo a nálada byla výborná. Byl svařák i slivovice a kdo měl českou vlaječku dostal od kostelanského starosty štamprli zdarma. Pozdravili jsme se ještě s přáteli a dolů po zelené se vydali do Roštína na autobus.
Ti co šli přes Divoky a Bunč mají v nohách 15 km a ti co šli Prusinovkou 12 km. Byly to hezké kilometry.