Litovelské Pomoraví 9. prosince 2017

Tentokrát jsme po několikerém přestupování vystoupili z vlaku ve stanici Střeň. A v počtu třinácti jsme prošli  touto hezky upravenou vesnicí s krásným Betlémem a množstvím vánočních postaviček před domy. Odtud byl jenom skok do sousední Lhoty na Moravě stejně hezky vánočně vyzdobené. Na návsi jsme si dali svačinovou přestávku. Hospoda Pod lipou byla ještě zavřená. Nedaleko od této návsi je rodný domek studenta Jana Opletala jedné z prvních obětí fašistické okupace. A pak už nás čekala chráněná oblast Litovelské Pomoraví. Po cyklostezce jsme  procházeli krásným lužním lesem s naučnou Lesánkovou  stezkou. Příjemné podzimní počasí, jemný poprašek sněhu a občas  sluníčko podtrhovalo hezkou turistickou pohodu. U statku Karlov jsme si chvíli povídali s koňmi a Pepa Mitek si úspěšně vyzkoušel svoji obratnost na pohyblivé  desce. Před Litovlí to na otevřené rovině trochu víc foukalo. A to už jsme procházeli pěkným parkem s gymnáziem Jana Opletala, sochou T.G. Masaryka a pamětní deskou zdejšího rodáka  Gustava Frištenského. Při vstupu do parku je památník tornáda z roku 2004, které tento park poničilo. Přivítalo nás vánočně vyzdobené náměstí Přemysla Otakara s kanálem, který vede od Mlýna Šerhovní uličkou a mizí pod dlážděním náměstí. Proto je také Litovel nazývána hanáckými Benátkami. Po nezbytném občerstvení v hotelu Záložna jsme si prohlédli některé pamětihodnosti a přes most svatého Jana - třetího nejstaršího kamenného mostu u nás, překročili Moravu. Jiřinka přišla v výborným nápadem abychom nečekali v Litovli na vlak, ale využili zbývající čas k přesunu do Červenky po nové cyklostezce. V Litovelské hospodě bylo poslední občerstvení a taky jsme si vyzkoušeli zazpívat naši turistickou hymnu. Pochopitelně nezůstalo jenom při této písni. A pak už jenom vlaky a cesta domů a putování Litovelským Pomoravím je už jen v hezkých vzpomínkách.