7. března 2020. Hornomoravský úval.

Jako dvanáct apoštolů sešlo se nás v autobuse z Kroměříže do Prostějova. Zde jsme měli trošku problém orientovat se na místním autobusovém nádraží, ale vše dobře dopadlo a nastoupili jsme do správného autobusu, který nás vyklopil na náměstíčku v Plumlově. Zdolali jsme největší stoupání naší túry a vyšli na nádvoří zdejšího podivuhodného, ale nedostavěného a neopravovaného zámku Po seznámení s jeho historii jsme se pokochali výhledem na Podzámecký rybník. Na konci jeho hráze nás čekala červená turistická značka; tak jsme se po ní vydali. Cesta vedla podél pravého břehu Plumlovské přehrady. Znovu zrestaurovaný hotel Zlechov byl ještě zavřený. Cyklostezka nás dovedla do Mostkovic. Ještě předtím jsme dali občerstvení a protože nebyly po ruce žádné klády byla dobrá i lavička. Za Mostkovicemi jsme se opět napojili na cyklostezku která vedle podél potoka Hloučela. Ta se záhy změnila v krátkém úseku na zablácené staveniště nového úseku stezky. A to už jsme blížili k deštivému Prostějovu. Ale jak jsme se přibližovali k městu déšť jakoby před námi ustupoval takže do města jsme vstoupili úplně suší. Závěr  byl docela nudný, protože cesta vedla mezi tratí a tovární zdí. To jsme ale netušili, že nás čeká těžký úkol - najít nějakou hospodu. Za pomoci GPS a místních obyvatel jsme po delším hledání zapadli do příjemné restaurace U Ječmínka. Dobré pivo, dobré jídlo, rychlá obsluha a příjemné prostředí bylo hezkým zakončením našeho putování. Vyhřátý autobus do Kroměříže odjel včas a tak není divu, že jsme si  zpáteční cestou i trochu zdřímli.