Hostýnské vrchy 12. října 2019

       Velmi krásné podzimní počasí doprovázelo našich jedenáct statečných a vytrvalých turistů po celou dobu putování překrásnými Hostýnskými vrchy. Trochu nás překvapilo množství dětí, které spolu se svými vedoucími s námi nastupovaly do autobusu. Jak jsme se dozvěděli, byli to pionýři z různých skupin ( i ze Zborovice pod vedením manželů Sakařových ), kteří jeli sázet stromky. A my se vydali pěkně po červené na naši pouť. U kostela jsme se hezky zhluboka nadechli, protože nás čekalo poměrně dlouhé a příkré stoupání. U památníku pilota Kužely jsme se trochu pozastavili abychom dali dohromady trochu roztrhaný peloton. Na holém kopci Klínovec byla první občerstvovací stanice. Dál už nás čekala jenom velmi příjemná hřebenovka s mírným stoupáním nebo klesáním. Na vřesovišti Bílové, které je osázeno velkým množstvím krásných jalovců se k nám přidali i dva pejsci, které jejich majitel jen stěží přivolal zpět na chatu. Jiřinka, která se ujala náročné funkce vedoucí výpravy nás vedla zkratkou mimo Lazy, protože usoudila, že místní hospoda bude ještě zavřená a nic jiného tam zajímavého není. Do Lazů došli jenom Prachařovi, kteří se trochu zdrželi a náš úhybný manévr nepostřehli. Na zelenou značku jme se napojili u přístřešku Lazy pokračovali dál přes Čečetkov, Končiny a Bludný obdivujíce krásné výhledy na Vsetínské a Vizovické vrchy. Z Bludného už po asfaltce jsme došli na krásnou rozhlednu Marušku, vedle které je meteorologická stanice. Takže jsme měli dokonalý přehled nejen o tlaku vzduchu ale i dalším klimatických podmínkách. Pak už nezbývalo než sejít na Troják a v místní občerstvovně si  dát  něco na doplnění energie a srovnat pitný režim. Tam se objevil Laďa, tentokrát jako mototurista. Autobus i vlaky jely přesně, a tak jsme se bez problému dostali do svých domovů obohaceni o krásné zážitky z hezky prožitého dne v nádherném prostředí valašských hor.