Další, dle ročního plánu odsouhlasená oblast poznání, byla pro členy KČT Zborovice část území CHKO Křivoklátsko a Karlštejnsko. Takže 42 účastníků zájezdu prožilo za krásného počasí čtyři dny od 26. – 29. září v této kouzelné části naší vlasti. Vzorně připravený a rozepsaný program tras na jednotlivé dny, dobře zvolené ubytování v Roztokách u Křivoklátu, zodpovědnost a profesionalita řidiče autobusu a rovněž nečekané překvapení na sobotní den, byly předpokladem úspěchu této výpravy. Během pobytu se ukázalo, že dobrá nálada, sluníčko a produkty z vlastních zahrádek, mohly jen umocnit radost ze zdolaných kilometrů a překonaných výškových rozdílů. A že jsme tuto oblast kropili vlastním potem v různých trasách v celkových délkách 50 km /pro zdatné/ , 66 km /pro zdatnější/ a nepočítaně /pro nejzdatnější/ - ty dvě si prošly i Brdy. Pro stručný přehled pro ty, kteří se převážně ze zdravotních důvodů nemohli tohoto putování zúčastnit, jen v krátkosti:
A zde se konečně zmíním o tom sobotním překvapení. Na Karlštejně totiž probíhalo v tento den 28. září Karlštejnské vinobraní. To nikdo z nás /ani Liduška/ nevěděl. Sice nutnost zakoupení vstupenky pro vstup do městyse nás trošku zaskočila, ale za to jsme byli po návratu z túry odměněni pohledem na královský průvod, skládající se z vinařů, chasníků, dvořanů, urozených hostů, kejklířů, zkrátka 300 členů doprovodu císařského dvora v čele s císařem římským a králem českým Karlem IV. a jeho chotí Eliškou Pomořanskou. Celá cesta k hradu byla lemována dobovými stánky s ukázkami historických řemesel i nepřeberné množství stánků s burčákem a karlštejnského vína z vinic. Opravdu hezký zážitek pro všechny. A to nejen tento sobotní den, ale krásné lesy plné bedlí, klouzků, babek i praváků nás nenechávaly lhostejnými. Užívali jsme si krásy přírody a mnozí si tyto „zážitky“ i nasušili.
Poslední ráno se s námi u snídaně rozloučil majitel hotelu Roztoky, který je mimo jiné i vlastníkem Muzea Jawy v městě Křivoklátě. Kompletní sbírku těchto motocyklů mělo možnost během pobytu navštívit i 17 zájemců z našeho zájezdu s podrobným výkladem pana majitele. A po snídani hurá do Berouna, kde nás čekala městská rozhledna, Medvědárium se dvěma medvědy – třetí Vojta zemřel před třemi lety. Potom jsme se rozprchli po Berouně a do odjezdu domů ve 14 hodin si každý zvolil svůj program. Návrat autobusem domů byl plynulý a všichni tak mohli v klidu vstřebávat nasbírané dojmy.
Za všemi těmito zážitky však musíme vidět mravenčí práci naší milé a obětavé vedoucí turistického odboru paní Lidušky Burešové a za to jí patří nejen potlesk spokojených turistů, ale hlavně velký dík.