V noci trochu zasněžilo a ráno to lehce pokračovalo. Teplota mírně nad nulou, mlha. Nedivím se, že to mnohé turisty odradilo. A tak jsem ze zastávky v Kotojedech vyrazil sám, jak voják v poli. Zajímavé bylo, že vepřín v Těšnovicích v Kroměříži byl cítit, ale když jsem šel kolem něj, tak nic. Problém nastal, když jsem se chtěl dostat k větrnému mlýnu. Obešel jsem celý ten křovinatý lesík, všude cedule, že mě sledují kamery. Až mi místní občan vysvětlil, že mlýn se nachází na soukromém pozemku a že se k němu nedostanu. Tak jsem pokračoval zasněženými polními cestami přes Trávník a Trávnické zahrady do Kroměříže. Mlha postupně odcházela a když jsem přišel do Kroměříže svítilo sluníčko a sníh byl pryč. Bylo to hezkých, nenáročných 11 km.