Trasa: Vlakem Kroměříž, Luhačovice, Polichno, odtud po zelené Cyrilometodějskou stezkou, trig. Březí, vyhlídkové místo Polichno - Luhačovice, Maršovskou NS Barák, Loučka rozc., po žluté Uherský Brod, autosocha Járy Cimrmana, Mariánské náměstí, Orange Cafe, vlakové nádraží Uherský Brod, vlakem Kroměříž, Zborovice.
V Kroměříži nás nastoupilo do vlaku sedmnáct. Pohodová jízda vlakem nám rychle uběhla a rázem jsme byli v Luhačovicích. Zde jsme se poněkud rozdělili. Jana Pospíšilová s Věrou Žákovou se vydala stezkou ptačích budek a Věrka Vartová s Maruškou Chocholatou to vzaly pěšky hned z nádraží. Větší část nasedla znovu do vlaku směr Polichno. A odtud hezky po zelené začali stoupat Cyrilometodějskou stezkou. Vlevo jsme míjeli přírodní památku Pod duby. Protože cesta byla rozbahněná, šli jsme raději pastvinami. S přibývající výškou sílil také vítr vanoucí jak jinak než od Buchlova. Na konci pastvin jsme využili klidné závětří u lesa k posilnění. Na polní cestě k vyhlídce do už pořádně foukalo. Ale výhled parádní. Napravo Buchlovské hory s Holým kopcem, Buchlovem, Barborkou a Břesteckou skálou, nalevo s Vizovické vrchy s Komoncem a zasněženým Kláštovem, před námi Bíle Karpaty s Velkou Javořicí, Velkým Lopeníkem a Mikulčiným vrchem. Na vyhlídce je to moc hezké. Hezky a přehledně udělané panoramatické fotky širokého okolí a dobře sloužící, funkční dalekohled. A to už jsme přišli Maršovskou NS Na Barák, kde jsme si na hřejivém sluníčku, chráněni lesem chvíli odpočinuli. A tím lesem jsme pokračovali dál, prohlížeje si cestou zajímavé informační tabule. Na rozcestí Loučka jsme se dostali na žlutou značku, která vedla chvíli po silnici. A to už se před námi objevil krásný Uherský Brod. My jsme sešli na travnatou cyklostezku, vyfotili se u autosochy Jára Cimrmana, kterou zde vykopali a u nově zbudovaného pravoslavného kostelíka. Minuli jsme nádherně opravenou kapli sv. Václava, japonskou zahradu i muzeum Jana Amose na zámku. Po chvilce hledání místa odpočinku zapadli jsme do cukrárny Orange Cafe na Mariánském náměstí. Kávička a nějaký ten dobrý zákusek přišel vhod. Tam nás také dohnala Věrka s Maruškou. Na nádraží to bylo jen kousek. Cesta zpět byla opět pohodová. A naši krokoměřiči spočítali, že jsme ušli zhruba 13 kilometrů.